Sindibád

Waldemar Matuška

1:KnBmížka stokrát přečtena, snad G#i castej, kdBmo to ví,
Bmse mnou spí a se mnou vstává v tiG#chu méhC#o pFodkroví,
snad ne každý,Bmale já mám ten G#starý příbBměh rád,
Bmv něm se náhle že mne stává, loG#dník jménem SBmindibG#ad.B 
R:BTak jako Sindibad, tFmou zkouším plout,
každou škálu znát a vBír a proud,
piju vzácnou sB7tavu květů zlatýD#ch stD#mromů,
vítr dBálných mořDi cítím Fvát.
FPak jako SBindibad se vrátím dD#omů,
k příběhůBm své moudré FSehrezad.B 
2:Vidím štíhlou lodní příď a já na ní držím stráž,
vidím příliv, který stoupá, v džunglí břeh a bílou pláž,
jako ten můj Sindibad, bývám vlídnou břízou hnán,
a můj bárku ve snu houpá, nekonečný oceán.
: (r):
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:49.874+00:00
Výsledky hledání: